Výzva Kozákov 2007

Ročník 0.

Časový rozpis:

akce:	čas:
Prezentace a odevzdání dárků - cen	15.00
Výklad pravidel	15.15
Losování a čipování	15.25
start 1. rozjížďky	15.40
Start dalších rozjížděk asi po 4 minutách
Improvizace až do konce

Reportáž:

Bylo nebylo, ale určitě to bylo jinak, než bylo slibováno. Kdo se zúčastnil, ten ví, takže žádný podrobný popis tvořit nehodlám. Ten kdo je zvědav, nechť se zeptá někoho z účastníků, nebo ať si to přijde vyzkoušet napřesrok na vlastní kůži.

Určitě bych nesliboval krásné počasí, ale to nakonec bylo. Zato jsem sliboval zametenou trať s malým provozem. Díky pracovitým zametačům byla trať opravdu docela čisťoučká. Zato provoz byl asi nejsilnější, jaký lze na Kozákově během roku zažít. Důvodem byla současně probíhající drakyáda. Z toho důvodu byla nakonec i operativně zkrácena trať rozjížděk, semifinálí a finále žen.

Nevím, zda řidiči uposlechli výzvy k opatrnosti od pořadatelů drakyády, nebo zda pomohly naše značky, ale nakonec jsme se na silnici vešli všichni a nevznikl žádný konflikt. Průběh závodu ať případně hodnotí jiní, takže snad jen fakta a výsledky.

Na konec se nás sešlo celých 13 závodníků (trošku méně, než jsme původně doufali). Svolávat závod týden před jeho konáním fakt bylo moc na rychlo. Spousta lidí již měla něco naplánováno… Z toho byl jeden závodník v dětské kategorii a čtyři odvážné ženy. Finálovou jízdu žen suverénně vyhrála Leona A.,druhá skončila Komárovka Věrka, třetí Iva – Máňa a bramboru si zasloužila Komárovka Leona (jsem dlužník). Finále mužů jednoznačně vyhrál i přes bolavé achilovky Honza Škraboch, druhý v cíli byl starej Komár(později „diskvalifikován“), třetí Míra Papež a bramborový Tomáš Slowly.

Na vratkých stupních vítězů (mimochodem špatně postavených – ten druhý nestál po vítězově pravici) byla touha těch nejúspěšnějších po medailích uspokojena pomocí medoviny(med-aj -líh), následně bylo rozebráno i to, co soutěžící přinesli v souladu s propozicemi s sebou.

Co dodat? Několik ohlasů se znamínkem + by se našlo a ty ostatní zatím nedorazily(že by to odfiltrování fakt fungovalo?). Na Závěr to největší poděkování patří všem zametačům, svozařům (tedy vlastně jen Pítrsovi) a pak taky Coufalům za vlídné přijetí, poskytnutí prostoru pro vybudování hlavního stanu a dokonce i poskytnutí závodníka z vlastních řad. Velké díky patří i Evě Rydvalové z Fitness Classic Železný Brod za poskytnutí ceny i přes svoji neúčast (patrně ji myšlenka závodu zaujala a tak napřesrok...).

O přípravách, průběhu, vyčerpání, veselí a všem ostatním snad napoví několik vybraných fotek (později budou snad dodány ještě nějaké další – hezčí od Lubora). Tak snad někdy v budoucnu při dalším závodu!